Angíny, ekzémy nebo žaludeční obtíže – to jsou jedny z nejčastějších letních nemocí, se kterými se pravidelně v prázdninovém období setkáváme. Praktičtí lékaři varují i před dehydratací, která k létu obvykle patří a pojí se s nedostatkem tekutin.
Ohrožené jsou zejména děti, senioři a lidé s chronickými nemocemi. Jak letním nemocem předejít nebo jak je případně léčit radí praktický lékař MUDr. Josef Štolfa ze Společnosti všeobecného lékařství (SVL), 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a IPVZ.
Pozor na vosy, komáry i klíšťata
Léto je obdobím, kdy je hmyz velmi aktivní a nepříjemné suvenýry z letní dovolené v podobě kousanců a štípanců jsou na denním pořádku. Před pobytem v přírodě je proto vhodné se natřít repelentním přípravkem a zároveň zvýšit dávky vitaminu B. Zkušenost říká, že „klíšťata ani komáři na jedince, kteří mají v krvi větší množství vitaminu B, tolik neútočí. V případě, že trpíme svědivými reakcemi kůže po štípnutí hmyzem, je namístě užít antihistaminika, která jsou dostupná v lékárně. Pokud má někdo opravdu bouřlivou alergickou reakci, při které otéká a dusí se, měl by mít vždy u sebe záchranný set s adrenalinem,“ říká MUDr. Štolfa.
Bolest v krku v létě? Může to být streptokok!
Nachlazení, rýma a zvýšená teplota jsou typické zejména pro chladné počasí. Někdy vás ale příznaky virózy překvapí i uprostřed léta. Stačí k tomu prochlazení z klimatizace v autě nebo z mokrých plavek. Jak ale nachlazení v létě léčit? Zalézt do postele a napařovat dutiny zvládne málokdo. Podle lékaře stačí, když nasadíte klidový režim, zvýšíte příjem tekutin a užijete léky na bázi paracetamolu. „Více než nachlazení jsou pro léto typické angíny, které doma léčit rozhodně nedoporučuji. Jakmile pociťujete nesnesitelnou bolest v krku, raději vyhledejte svého praktického lékaře, který vás vyšetří a určí vhodný způsob léčby. Neléčená angína způsobená mikrobem streptokokem může poškodit srdce, ledviny nebo klouby,“ varuje MUDr. Štolfa.
Voda na koupališti není sterilní
Mezi ty vůbec nejnepříjemnější letní potíže patří různé záněty močového měchýře, které mají tendence se vracet. Stačí průvan, prochlazení nebo koupání v bazénu a na problémy je zaděláno. MUDr. Štolfa radí dbát na zvýšenou hygienu, dostatečně pít a nezůstávat v mokrých plavkách. Z bazénu nebo rybníka si ale nemusíte odnést pouze zánět močového měchýře. Zejména v období, kdy déle neprší, se v přírodních koupalištích zvyšuje podíl sinic a dalších mikroorganismů majících na svědomí různé úporné ekzémy a vyrážky. „Před koupáním v rybníku bychom se rozhodně neměli umývat sprchovým gelem a drhnout ručníkem. Takto ‚ošetřenou’ kůži obnažíme před mikroorganismy přítomnými ve vodě tím, že kůži vezmeme její přirozený ochranný filtr. Po koupání se vždy osprchujte a ošetřete kůži mastným krémem. Sinice a další bakterie na ní neulpí,“ vysvětluje MUDr. Štolfa.
Horké léto a zkažené maso
Při vyšších teplotách se mohou potraviny snáze zkazit a vás po jejich pozření čeká bolest břicha, zvracení a průjem. Obezřetní byste měli být především u drůbežího masa, které je ke kažení více náchylné. „Doporučuji nejíst potraviny, u kterých si nejsme úplně jisti jejich původem, skladováním nebo úpravou. Kromě zvýšené pozornosti drůbežímu masu raději nekonzumujte majonézu a s opatrností jezte i smetanové zmrzliny,“ radí MUDr. Štolfa. Ledové osvěžení v podobě kopečku zmrzliny nebo nanuku ale lékař rozhodně nezakazuje, protože dokážou v parném létě příjemně zchladit. V nadměrném množství ale mohou působit podle MUDr. Štolfy naprosto opačně: „Vyšší příjem zmražené vody se sacharidy ve zmrzlinách může narušit naši termoregulaci a snadněji podlehneme třeba úžehu.“
Co dělat při žaludečních obtížích?
Jestliže už něco špatného sníte a potýkáte se se zvracením, které následují průjmy, měli byste sáhnout po černém čaji nebo nápoji s kofeinem. „Silný černý čaj nechte vychladit, oslaďte jej a studený jej po lžičkách užívejte na zklidnění žaludku. Pokud nemáte při ruce černý čaj, můžete ho nahradit chladným nápojem s kofeinem, ze kterého ale nechte vyprchat bublinky. Dietní omezení na 24 hodin jsou samozřejmostí,“ vysvětluje MUDr. Štolfa. V případě, že obtíže neustupují, je namístě vyhledat pomoc lékaře.
Z pohledu možných nebezpečí letního období je třeba dbát zvýšené pozornosti o děti, starší osoby anebo jedince, kterým může horké letní období nejen prospět, ale také uškodit. Je důležité je nenechávat bez dohledu. Buďme tedy ohleduplní a všímaví ke svému okolí.
O SVL ČLS JEP
Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně SVL ČLS JEP (založená 1979) je odbornou základnou oboru všeobecného praktického lékařství. Od 90. let do současnosti si vybudovala odborný kredit a vážnost napříč ostatními odbornými lékařskými společnostmi. Spolu s ostatními subjekty se podílí na celoživotním a specializačním vzděláváním lékařů, ale také na koncepci oboru praktického lékařství a jeho odborném rozvoji. Ve shodě s trendy moderní medicíny založené na důkazech vytváří SVL doporučené léčebné postupy, které jsou praktickým lékařům užitečným vodítkem v jejich práci. SVL se významně podílí na preventivních screeningových programech, zejména celoplošného screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku, v oblasti prevence rakoviny prsu a časného záchytu demence. SVL dlouhodobě usiluje o přiblížení moderní a kvalitní lékařské péče pacientovi přímo do primární péče – ordinací praktických lékařů. Cílem je především kvalitní léčebná a preventivní péče co nejblíže pacientovi a všestranně racionální přístup, který se v konečném důsledku projeví dobrým zdravotním stavem a spokojeností obyvatelstva. Společnost vydává časopis Practicus, který vychází 10× ročně. Více informací: www.svl.cz.
Mgr. Veronika Ostrá, ostraveronika@gmail.com
Bc. Dominika Cardová, cardova.dominika@gmail.com
