Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Zdraví

Poruchy dýchání ve spánku trápí až polovinu Čechů

Kvůli pandemii koronaviru nemohli lékaři za poslední dva roky provést více než 7 tisíc nočních monitorací spánku. Ty jsou přitom základní metodou, jak zjistit, zda a jakou poruchou spánku pacient trpí. Léčbu k odstranění dechové zástavy (apnoe), která s poruchami spánku často souvisí, tak ze stejného důvodu nepodstoupilo asi 5 tisíc pacientů. Spánkové laboratoře, kde se vyšetření provádějí, musely za doby pandemie sloužit jako „covidová“ oddělení. Nyní již sice funguje většina spánkových pracovišť bez omezení, ale péči, která se nedostala ke 20 % nemocných, se podle lékařů už nahradit nepodaří. Odborníci odhadují, že poruchami dýchání ve spánku v Česku trpí až polovina obyvatel v konečném důsledku tato obtíž může způsobit řadu závažných nemocí, například cukrovku, vysoký krevní tlak či deprese.

Kvůli covidu se k léčbě nedostal každý pátý nemocný

V počátcích covidové pandemie došlo k pozastavení činnosti spánkových laboratoří, řada z nich se změnila na covidová oddělení, lékaři pracovali, kde jich bylo třeba. Některá spánková pracoviště později fungovala alespoň částečně, jiná byla kompletně uzavřena,“ říká doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a TBC FN Brno. Omezením činnosti spánkových pracovišť nedostalo péči asi 20 % nemocných. Podle lékařů se tuto „díru“ nepodaří zaplnit ani v budoucnu. Kapacita pracovišť, které se léčbě spánku věnují, je totiž zcela zaplněna a nové laboratoře v tuzemsku nevznikají. Čekací doba na monitoraci spánku a následnou léčbu je nyní až jeden rok. Lékaři proto nyní usilují o vznik dalších pracovišť, a to především v oblastech, kde zatím žádná nejsou, jako je například Karlovarský kraj.

Lidem, kteří trpí poruchami dýchání ve spánku a nedostanou včasnou léčbu, hrozí v budoucnu zhoršení či rozvoj celé řady onemocnění, jako je např. cukrovka, deprese, vysoký tlak či infarkt. „Včasnou diagnostikou a zahájením léčby lze řadě přidružených nemocí zabránit a také snížit úmrtnost pacientů. Zároveň je třeba si uvědomit, že poruchy dýchání ve spánku významně zhoršují kvalitu života pacienta,“ popisuje kardiolog prof. MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D., z Fakultní nemocnice Brno a dodává: „Jestliže se pacient kvůli poruchám dýchání ve spánku v noci nevyspí, může v důsledku toho trpět tzv. denní spavostí, což znamená, že usíná přes den. Není proto bezpečné, aby např. řídil motorové vozidlo. Jednomu řidiči z povolání jsme takto zjistili poruchy dýchání ve spánku spojené s nadměrnou denní spavostí a on dočasně přišel o řidičský průkaz. Covid ale znemožnil zahájení léčby, a pacient tak musel čekat na znovuotevření pracovišť několik měsíců.“ Alespoň lehkou poruchou dýchání ve spánku podle něj trpí každý druhý Čech. Nejčastější je spánková apnoe, která trápí přibližně 20 % mužů a 10 % žen. Typickým pacientem je muž ve středním věku s nadváhou. Lékaře obvykle vyhledá na popud manželky, kterou znepokojilo partnerovo chrápání a výpadky dechu. „Apnoe nepříznivě ovlivňuje obezita a ani tady nám covidová pandemie nepomohla. Řada pacientů v tomto období přibrala, a jejich stav se tak ještě zhoršil,“ říká doc. Sova.

Mgr. Dominika Cardová

Podobné příspěvky

Proslulé lázně, které chtěl kupovat i Baťa, lákají na zajímavě strávený přelom roku i akce s celebritami.

Jaroslav Hauer

Ustoupili jsme od preventivních antibiotik z důvodu nárůstu antibiotické rezistence

Afri

Chůze se svěšenou hlavou a neustálé pročítání sms škodí krční páteři

Afri