Císařským řezem v Česku končí každý čtvrtý porod, přesto stále v praxi nefungují v přístupu k péči o ženu a dítě jednotné pokyny a doporučené postupy. Zatímco jedno pracoviště umožní ženě při císařském řezu pomoci svému miminku na svět (tzv. mother-assisted c-section), jinde své dítě žena poprvé vidí zavinuté v náruči sestry a poté až za několik dalších hodin u prvního pokusu o kojení. 

Přítomnost partnera na sále, kontakt s miminkem nebo raná péče o jizvu po císařském řezu.

Témata, která se v souvislosti s péčí o ženy po porodu objevují ve veřejném prostoru stále častěji, přesto v mnoha českých porodnicích stále nejsou na pořadu dne. Upozorňovat na to chce i nadále projekt Císařovnám.

Spolu, s respektem a adekvátní péčí

Projekt Císařovnám, který vznikl s cílem šířit osvětu o císařském řezu, i na tyto situace upozorňuje prostřednictvím sociálních sítí i nově vzniklé webové platformy. „Chceme se zaměřovat zejména na dobré příklady péče a přístupu k rodičkám. Ukazatelem dobré praxe je pro nás například respektování tzv. ERAC protokolu, který pracuje na základě nejnovějších doporučení k péči o ženy před, při a po císařském řezu,“ vysvětluje zakladatelka projektu Císařovnám Eva Zubec. „Obecně se úroveň péče zvyšuje a škála možností, které ženy při porodu mají, rozšiřuje. Systém má ale pořád mezery,“ dodává.

Více empatie, méně traumatu

Zájem odborné veřejnosti o zvýšení kvality péče o ženy při císařském řezu potvrdila i nedávná multioborová Konference POROD 2023, v jejímž programu dostalo prostor také unikátní pacientské fórum. „Několik žen sdílelo před plným sálem odborníků své osobní zkušenosti s péčí během císařského porodu. Opakovaně zaznělo, že respektující komunikace a empatie ze strany ošetřujícího personálu jsou klíčem k tomu, aby ubývalo porodního traumatu,“ říká pořadatel konference a odborný garant projektu doc. Ondřej Šimetka z Fakultní nemocnice Ostrava.

V souvislosti s císařským řezem ženy také kvitují přítomnost partnera či jiné blízké osoby na operačním sále a okamžitý, ideálně pak nepřetržitý kontakt s miminkem. Přesto se ani v těchto otázkách české porodnice neshodnou.

„Je běžnou praxí mnoha porodnic, že po císařském řezu děti separují od svých matek, klasicky jde žena na JIP a dítě na novorozenecké. Takovéto odloučení má prokazatelně negativní vliv na kojení i ranou vazbu ženy s dítětem. Naštěstí přibývá porodnic, které nepřetržitý kontakt podporují, pokud si ho žena přeje,“ vysvětluje porodní asistentka Markéta Scott Gasparová.

„Drželi jsme se za ruce a byl to nádherný zážitek, po kterém zůstal pocit neuvěřitelné blízkosti. Mít manžela u porodu byla nejvyšší priorita při výběru porodnice,“ sdílí na Instagramu @cisarovnamcz jedna ze sledujících. „Byla to neskutečně velká podpora mít ho u sebe. Měli jsme bonding a následně bondingový pokoj, kde byl manžel se mnou a staral se o malou, takže jsme celou tu dobu mohli být všichni spolu,“ doplňuje další žena.

Brožury na šestinedělí, podcast do uší i výzkum

Následující měsíce se tým Císařovnám zaměří zejména na dokončení brožury o péči po císařském řezu, kterou by měly ženy dostat v porodnicích do konce roku. „Chceme, aby ženy měly od prvního dne informace o hojení jizvy i celého těla po porodu, které vychází z nejnovějších poznatků terapie jizev. Celé to bude o jemné a celostní péči – od fasciálních masáží až po výživu, která hojení podpoří,“ dodává zakladatelka Císařovnám Eva Zubec. Na brožuře spolupracují lékaři, porodní asistentky, duly a fyzioterapeuti.

V plánu je také podcastová série věnující se tématu císařského řezu a výzkum, který by zmapoval potřeby rodících žen a zdravotníků, kteří se na péči o císařovny podílí. K tomu, aby se výzkum uskutečnil, je třeba v aktuálně běžící crowdfundingové kampani na donio.cz/cisarovnam dosáhnout na čtvrtý milník a získat tak potřebné finance.

Ondřej Hampl