Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Zdraví

Modrou barvou se dnes po setmění rozzáří budovy v Praze, Brně a Olomouci

Modrou barvou se dnes po setmění rozzáří budovy v Praze, Brně a Olomouci. Důvod? Rozsvítí se, aby upozornili na Světový den plicní hypertenze. Modrá je totiž barvou této nemoci – protože pacienti mívají často modré rty. V Česku touto chorobou, která způsobuje zúžení plicních cév, trpí desítky tisíc lidí. Mnozí však o své diagnóze vůbec nevědí a riskují vážné zdravotní potíže, kterým lze přitom včasnou léčbou zabránit. 

I plíce mohou mít vysoký tlak, varují lékaři. Dušnost při fyzické námaze nebo únava, případně bolest na hrudi – to vše může signalizovat plicní hypertenzi, tedy zvýšený krevní tlak v plicích.

Tato nevyléčitelná choroba trápí desítky tisíc Čechů, ale řada z nich o své diagnóze vůbec neví nebo se ji dozví pozdě. Včasná diagnóza a léčba přitom podle lékařů může zabránit vážným zdravotním následkům nebo i smrti. Lidé s plicní hypertenzí jsou navíc jedni z nejrizikovějších pacientů, co se týká onemocnění covid-19. Experti na to poukazují u příležitosti Světového dne plicní hypertenze (5. května). Na chorobu upozorní i modře nasvícené významné budovy v Praze, Brně a Olomouci, a to 5. května večer. Modrá je barvou plicní hypertenze – podle modrých rtů, které pacienti často mívají.

Včasná diagnóza je v boji s nemocí klíčová

lekarNejvětší záludnost choroby podle lékařů spočívá právě v tom, že má podobné příznaky jako řada jiných onemocnění – dušností se podobá například i covidu. Důsledky plicní hypertenze jsou přitom velmi vážné. „Dochází při ní ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést k jeho selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ říká doc. MUDr. Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze. Kvůli nedostatečnému okysličení krve trpí často pacienti příznaky, jako je modré zbarvení rtů a kůže nebo otoky kotníků a nohou. Diagnóza plicní hypertenze se podle výzkumů týká až jednoho procenta světové populace.

Petrinska rozhledna modraKvůli relativní vzácnosti onemocnění tato možnost často lékaře napadá až jako poslední a pacienty léčí například na astma. Lidé se tak ke správné diagnóze propracují mnohdy pozdě, když je choroba v pokročilém stadiu. Léčba je pak mnohem složitější,“ vysvětluje doc. Jansa. Pokud však dušnost nelze zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty.

Plicní hypertenze má řadu příčin, nejčastěji ji lékaři diagnostikují jako komplikaci jiného onemocnění plic a srdce. Za jejím vznikem mohou stát i autoimunitní onemocnění nebo plicní embolie. „Známe několik druhů plicní hypertenze, v posledních letech se náš zájem soustředí zejména na plicní arteriální hypertenzi a na chronickou tromboembolickou plicní hypertenzi vznikající po plicní embolii, především díky významným pokrokům v léčbě. Díky nim jsme dokázali výrazně snížit úmrtnost na plicní hypertenzi, říká doc. Jansa. Se zmíněnými druhy plicní hypertenze se v Česku léčí přibližně 1 000 pacientů, každý rok jich okolo 150 přibude. Podle odhadů lékařů dalších několik tisíc lidí o své diagnóze vůbec neví. Tromboembolická hypertenze se léčí chirurgicky nebo angioplastikou a farmakoterapií. Ročně se v Česku provede kolem 30 operací a kolem 80–100 angioplastik pro tromboembolickou plicní hypertenzi.

Nemocnice„Včasné zahájení léčby dává pacientům šanci na delší a kvalitnější život. I proto je jakákoli osvěta, která povede k časnějšímu rozpoznání nemocí, velmi důležitá. Plicní hypertenze si nevybírá a zasahuje lidi napříč celou populací, takže čím více lidí se o nemocí dozví, tím lépe,“ říká Milena Kaftanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí. Na nemoc také 5. května v Praze upozorní modře nasvícená fontána Národního muzea, budova ČVUT v Dejvicích, budova ministerstva zdravotnictví a událost podporuje i společnost PSN, která modře rozsvítí Tančící dům. V Brně pak modře zazáří Mahenovo divadlo, v Olomouci pak budova radnice.

V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze – II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.

 

Mgr. Vojtěch Šprdlík

Mgr. Markéta Pudilová

 

 

Podobné příspěvky

Startuje trojice pneumologických kongresů

Afri

Přemýšlíte, jak si co nejvíc zpříjemnit chladné zimní období?

Afri

Kampaň “Ty to zvládneš – setkání s realitou”

Afri