Úmrtnost pacientů s onemocněním COVID-19 je podle vědců z Harvardské univerzity vyšší v oblastech s vysokou úrovní znečištění ovzduší pevnými částicemi. Možnou prevencí před druhou vlnou koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19, by mohlo být čistší ovzduší. Ovzduší znečištěné částicemi PM 2,5 totiž zhoršuje průběh onemocnění u pacientů postižených tímto onemocněním.
Vyplývá to alespoň z nedávno zveřejněné studie vědců z Harvardské univerzity, která upozorňuje na vliv znečištění ovzduší na šíření nového koronaviru.
I malé zvýšení znečištění zvyšuje úmrtnost
Podle studie, kterou výzkumníci realizovali na území Spojených států, je pravděpodobnost úmrtí pacientů s onemocněním COVID-19 v oblastech s vysokou úrovní znečištění ovzduší mnohem vyšší, než v méně znečištěných oblastech.
Studie se zaměřila na 3 080 amerických okresů s různou úrovní znečištění ovzduší jemnými prachovými částicemi, které vznikají během spalování paliva v automobilech, rafinériích a elektrárnách, a porovnala je s mortalitou na koronavirus. Vědci zjistili, že i malé zvýšení znečištění ovzduší o jeden mikrogram na metr krychlový vede při dlouhodobém vystavení pevným znečišťujícím látkám až k 15% nárůstu úmrtnosti na COVID-19.
“Tato studie dokazuje, že země s více znečištěným ovzduším budou zaznamenávat vyšší úmrtnost na COVID-19,” řekla profesorka Francesca Dominici, hlavní autorka studie pro deník New York Times. Země s vysokou mírou znečištění ovzduší podle jejích slov čelí, a budou čelit, většímu počtu hospitalizací i úmrtí pacientů s onemocněním COVID-19.
Přestože studie prokázala těžší průběh onemocnění u pacientů žijících v oblastech se silně znečištěným ovzduším, nedala jasnou odpověď, zda více znečištěné ovzduší způsobuje rychlejší šíření koronaviru nebo zda se pod vyšší úmrtnost podepisuje dlouhodobé vystavení obyvatel těchto oblastí znečištěnému ovzduší.
Lokální topeniště a doprava
Špatná kvalita ovzduší je dlouhodobým problémem i některých oblastí České republiky. Podle výsledků analýzy příčin znečištění ovzduší, kterou zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí na konci loňského roku, jsou za asi polovinu znečištění v oblastech s překročeným imisním limitem zodpovědné české zdroje.
“Významnou roli tu hraje vytápění domácností a silniční doprava, lokálně také průmyslové zdroje,” uvádí ministerstvo. Vytápění českých domácností má na úrovni znečištění ovzduší částicemi PM10 a PM2,5 podíl 20 – 70 %, u benzo[a]pyrenu se jedná o 40 – 80 %. Doprava se pak emisemi primárních částic podílí na ročních průměrech koncentrací PM10 a PM2,5 cca z 20 % (v Praze a Brně nicméně až kolem 60 – 70 %), na koncentrace benzo[a]pyrenu má doprava významný vliv pouze v Praze a Brně, do výše 10 – 30 %.
V analýze byl u průmyslových zdrojů zvlášť zhodnocen vliv vykazovaných emisí (emise vypouštěné do ovzduší definovanými výduchy a komíny) a fugitivních emisí (tj. emise v řadě případů nevykazované a uvolňované do ovzduší především při únicích z výrobních hal a ze skládek materiálů a paliv vč. manipulací s nimi na volných prostranstvích). Výsledkem bylo, že vykazované emise primárních částic z průmyslu se podílí na znečištění ovzduší částicemi PM10 a PM2,5 z 20 – 30 %, přičemž tento vliv není plošný a projevuje se v zásadě pouze v průmyslových lokalitách.
Přeshraniční znečištění
50 % podíl na znečištění v České republice mají zahraniční zdroje (obecně platí pro znečištění PM10, PM2,5 i BaP). Kvalitu ovzduší Česka ovlivňují zejména prostřednictvím sekundárních aerosolů. “Moravskoslezský kraj je zasažen také přímým dopadem znečištění ze zahraničí (primární emise emitované polskými domácnostmi), nikoliv pouze sekundárními aerosoly,” vysvětluje Ministerstvo životního prostředí.
Na význam přeshraničního znečištění ovzduší MŽP upozornilo Evropskou komisi, která Česku přislíbila při řešení této problematiky pomocnou ruku. I tak je důležitá spolupráce se sousedními státy, především s Polskem, které patří k těm nejvíce znečištěným, takže leze předpokládat silný vliv na kvalitu ovzduší v ČR.
“Aktivitu Polska snížit znečištění ovzduší v poslední době nelze upřít. Faktem nicméně zůstává, že v tomto ohledu začalo Polsko poměrně pozdě. Efekt opatření realizovaných v Polsku se proto projeví až cca v horizontu 2030. To je pro ČR samozřejmě problém,” dodává ministerstvo.
redakce@prumyslovaekologie.cz
Foto: pixabay
Průmyslová ekologie s.r.o.
Rubeška 393/7
190 00 Praha 9
