Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
zemědělství

Úroda brambor je letos nižší

Letošní úroda brambor dosáhne okolo 815 tisíc tun, což je o 35 tisíc tun méně než loni. Pro pokrytí poptávky na trhu bude proto nutné ze zahraničí dovézt zhruba 150 tisíc tun konzumních brambor, což se s největší pravděpodobností promítne i do výsledné ceny.

Letošní neobvykle chladné jarní počasí mělo za následek opoždění sklizně raných brambor. Člen představenstva Agrární komory České republiky Ing. Petr Hanka k tomu uvádí: Sklizňová, a tudíž i prodejní sezona čerstvých brambor trvá od začátku června do listopadu, tedy zhruba 25 týdnů. Každý týden zpoždění tak znamená čtyřprocentní výpadek v tržbách.“ Je zřejmé, že opožděná vegetace letos zemědělce citelně zasáhla. Petr Hanka k nesnadné situaci dodává: „Zkrácení sezony o jeden až dva týdny je pro pěstitele velký problém. Nesklizená produkce z první poloviny června tlačila v letních měsících ceny konzumních brambor dolů.  O prázdninách byly velkoobchodní ceny v České republice jedny z nejnižších v Evropě a nízké výkupní ceny brambor drtí pěstitele i nyní.“ V současné době prodávají pěstitelé kilogram brambor za zhruba 3 koruny. Při nákupu „ze dvora“ spotřebitel za kilogram zaplatí 8 až 10 korun. V maloobchodech české rodiny zaplatí mezi 10 až 15 korunami, v akcích řetězců pak mezi 5 a 9 korunami. „Předpokládáme, že v době, kdy se začne obchodovat s naskladněnou produkcí, dojde k mírnému navýšení farmářské ceny konzumních brambor,“ doplňuje Ing. Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu.

Hanka, Králíček, Pánková

Plochy konzumních brambor v zemědělském sektoru oproti loňsku mírně poklesly a dosahují 14,5 tisíce hektarů. Tuzemská produkce tak nepokryje celkovou spotřebu a okolo 150 tisíc tun konzumních brambor bude potřeba dovézt ze zahraničních trhů, nejčastěji z Německa, Francie či Holandska. „Důvodem pro potřebu dovozu je kromě nedostatečné výměry pěstebních ploch i dlouhodobě podfinancované technologické zázemí pěstitelů, zejména nedostatek skladovacích kapacit,“ vysvětluje Ing. Petr Hanka. „Cenová nestabilita dělá z konzumních brambor velmi rizikovou plodinu. Aktuální prodejní akce v obchodních řetězcích, kdy se kilogram praných brambor prodává hluboko pod hranicí výrobních nákladů, může vést pěstitele k dalšímu snižování pěstebních ploch,“ dodává.

Dlouhodobým cílem bramborářského sektoru je nicméně nadále stabilizovat a postupně navyšovat produkční plochy brambor a do budoucna tak zajistit i vyšší soběstačnost. Ta se v České republice nyní pohybuje kolem 70-80 %. Čeští zemědělci totiž mnohdy dávají přednost pěstování jiných plodin před bramborami, ať už z důvodu vysoké rizikovosti, vyšší pracnosti či nejistého odbytu. Ministerstvo zemědělství však stále zůstává u svého pozitivního výhledu do budoucnosti. V souladu se svojí strategií předpokládá, že by Česká republika měla úplné soběstačnosti u této komodity dosáhnout do roku 2030. Od roku 1993 do roku 2019 se celková spotřeba potravin v České republice zvýšila o 65,5 kg, tj. o 8,9 %, na 796,5 kg na obyvatele a rok. Nárůst spotřeby byl zaznamenán u mléka a mléčných výrobků, ovoce a zeleniny, naopak poklesla spotřeba obilovin a brambor. Spotřeba brambor se od roku 1993 do roku 2019 snížila o 17,3 % na 69,5 kg na obyvatele a rok. V roce 1950 byla spotřeba brambor na osobu 145 kg, v roce 1977 klesla spotřeba na 77 kg.

Bez podpory zemědělského sektoru se bramboráři neobejdou

K rozšíření produkčních ploch pro pěstování brambor je potřeba dlouhodobá státní podpora pěstitelů. Brambory jsou zařazeny mezi tzv. citlivé komodity, na které zemědělci dostávají vyšší dotace. Vzhledem k velikosti českého trhu jsou ceny zemědělských výrobců výrazně ovlivněny situací v zahraničí a zahraniční hladinu více či méně kopírují. Není výjimkou, že pro mnohé farmáře se pěstování brambor dostalo pod hranici rentability. V letošním roce bylo zahájeno pěstování a zpracování konzumních brambor v režimu jakosti Q CZ. Ing. Josef Králíček poznamenává: „Žadatelé (pěstitelé a zpracovatelé konzumních brambor), kteří se do tohoto programu přihlásili a splní na základě certifikace stanovená kritéria, mohou požádat Ministerstvo zemědělství o přidělení ochranné známky Q CZ. Zároveň mohou požádat na základě nového dotačního programu Státní zemědělský intervenční fond o finanční podporu na částečnou úhradu vícenákladů.“ Úspěšný program, o který letos požádalo 106 subjektů, bude pokračovat i v dalších letech.

Co možná nevíte:

První brambory se pravděpodobně pěstovaly před 8 000 lety v okolí jezera Titicaca, vysoko v andských horách, na hranicích Peru a Bolívie, do Evropy je přivezli Španělé. Největšími pěstiteli brambor jsou Čína, Rusko a Indie, pěstují se ve více než 100 zemích. Do Čech se dostaly až na začátku 17. století a ve větším měřítku se jejich pěstování rozšířilo teprve v hladových letech 1771-1772.
Brambory jsou po kukuřici, pšenici a rýži čtvrtou nejvíce pěstovanou plodinou.Nejvíce brambor na osobu za rok se spotřebuje v Evropě, nejméně v Africe. Brambor je nejlepším potravinovým koncentrátem na světě, je bohatý na minerály, vitamíny, protein, dokonale plní funkci výživovou a sytící.V minulosti se používaly proti kurdějím. Dnes jsou ceněny jako antioxidant, předčí je pouze brokolice. Nejšetrnější příprava brambor, při níž si zachovají maximum svých výživových hodnot je vaření v páře ve slupce. V 100 g porci brambor je 30% doporučené denní dávky vitaminu C. Většina vitaminu C a chuťových látek se nachází pod slupkou, v případě dlouhého máčení ve vodě a dlouhého vaření je ztráta vyšší.

Jaromír a Věra Hamplovi                                  Foto: AK ČR, Hampl

Podobné příspěvky

Ceny ovoce a zeleniny dál porostou

Afri

Rybáři na jihu Čech zahajují výlovy, unikátní přírodní divadlo

Afri

Letošní sklizeň tuzemské zeleniny je v plném proudu

Afri