Do České republiky neproudí ruská ropa. Ukrajina zastavila její dodávky jižní větví ropovodu Družba. Ruská strana, konkrétně provozovatel ropovodní sítě Transněfť, tvrdí, že jí západní sankce znemožňují provést platbu za přepravu přes ukrajinské území. Je ale také možné, že Kreml rozjíždí další hru a své dodávky omezuje uměle, jako tak podle mnohých činí v případě plynu a potrubí Nord Stream 1.
Transněfť uvádí, že si 22. července standardně předplatila přepravu Družbou přes ukrajinské území, avšak platba nebyla přijata a dané prostředky byly 28. července vráceny zpět. Ukrajinská strana, konkrétně podnik Ukrtransnafta, dceřiná společnost tamního státního podniku Naftogaz, tudíž platbou nedisponuje a musela tak prý tranzit ropy zastavit. Dotčenými zeměmi jsou vedle Česka také Slovensko a Maďarsko. Tyto tři země v červenci dovážely Družbou, její jižní větví, průměrně 318 tisíc barelů denně, přičemž před rokem v červenci to bylo jen 246 tisíc barelů denně.
Podle Transněfti nemohla být platba zpracována kvůli dalšímu balíku sankcí EU, jež vstoupil v platnost v druhé polovině července. Tyto sankce měly dát vzniknout určité právní nejistotě. Takže evropské banky, které platbu mají zpracovat, nyní raději čekají na stanovisko Bruselu, resp. regulátorů EU. Ti by měli ozřejmit, zda a za jakých podmínek lze platbu provést tak, aby nebyla v kolizi s novými sankcemi. EU sice zakázala transakce zahrnující ruské státní podniky typu Transněfti, avšak ze zákazu vyčlenila segment dovozu a vývozu ropy a plynu. Evropská komise nyní záležitost přezkoumává, ale zatím s jasným verdiktem nepřišla.
Maďarský petrochemický podnik MOL, resp. jeho dceřiná slovenská společnost Slovnaft, už podle svých slov inicioval jednání, při nichž hodlá domluvit, že by ukrajinské straně uhradil poplatky za tranzit místo Ruska. V červenci daný poplatek, 1,61 dolaru na barel, představoval celkově 15 milionů dolarů, tedy zhruba 360 milionů korun. Akcie MOL se včera na burze v Budapešti propadly o 4,2 procenta. Podnik totiž letos rekordně vydělává na zpracování extrémně zlevněné ruské ropy. Je tedy pro něj stále přijatelnější zaplatit poplatek místo Ruska než o výhodu levné ropy přijít. Navíc je možné, že by mu o výši poplatku ruská strana ropu dále zlevnila.
MOL disponuje ropnými rezervami na několik týdnů. Po jejich vyčerpání by Maďarsko muselo přistoupit k čerpání ze svých strategických rezerv. MOL je druhým největším provozovatelem čerpacích stanic v ČR.
Také právě Česko by muselo nakonec přistoupit k čerpání ze svých strategických rezerv, pokud by během zhruba dvou týdnů nedošlo k obnovení dodávek jižní větví Družby. Česko má pak další, strategické rezervy na zhruba tři měsíce. Z Ruska získává ropovodem Družba zhruba polovinu veškeré ropy. Po navýšení přepravní kapacity transalpínského ropovodu TAL, který vede ropu z italského přístavu Terst do Bavorska a skrze další napojení až do Česka, však závislost ČR na ruské ropě bude méně než padesátiprocentní. Navýšení kapacity ropovodu TAL dojednaly Česko s Bavorskem minulý měsíc.
Česko ovšem v tuto chvíli není dostatečně připraveno na plné odpojení od ruské ropy. O tom svědčí i to, že si vyjednalo výjimku z embarga EU na ruskou ropu, jež bylo dojednáno letos na jaře. Pro Česko bude platit až od roku 2024, zatímco pro většinu zemí EU už od konce letoška, resp. od začátku příštího roku.
V případě déletrvajícího úplného výpadku dodávek jižní větví Družby by tak došlo nejen k citelnému nárůstu cen pohonných hmot v ČR, ale v krajním případě k čerpání ze strategických rezerv a nakonec, v řádu zhruba šesti měsíců, k přídělovému hospodaření s ropnými produkty.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
